Olše

/Barbara Stalmachova & Jan Stalmach (z:”Olza - od pramene po ujście”:”Příroda”, vyd. Region Silesia s.r.o. 2000/

      Prameni v Polsku, ve Slezských Beskydách (Beskid Śląski). Vzniká spojením řady malých horských potůčků, které pramení převážně na západních svazích Ganczorki (909 m n. m.), částečně Tynioka (891 m n. m.) a Koczego Zámku (846 m n. m.). Z významnějších přítoků to např. jsou u Jablunkova zleva říčka Lomná, u Bystřice nad Olší zprava říčka Hluchová. Před Českým Těšínem zleva říčka Ropičanka; před Cieszynem zprava Puňcówka a za Cieszynem, opět zprava, je to Bobrówka. V Karviné je nejŹvýznamnějším levobřežním přítokem Stonávka. Mezi Godówem a Dětma-rovicemi se zprava vlévá do Olzy říčka Piotrówka, která zde dokonce tvoří v krátkém úseku státní hranici. V Bohumíně (část Kopytov) v nadmořské výšce 195 m se Olza vlévá do Odry. Je tedy součástí Baltského pomoří. Celková délka toku Olzy je 99 km, povodí měří 1115 km2, průměrný průtok při ústí do Odry činí 12,5 m3/s.
      Území, jímž řeka Olza protéká, v hrubých rysech náleží ke dvěma oro-grafickým (horopisným) soustavám. Východní část spadá do Západních Karpat (flyšové pásmo Karpat) a západní část je pak ponejvíce součástí Ostravské pánve. Rozdílné jsou i poměry klimatické. Slezské Beskydy patří ke karpatskému klimatickému regionu, k oblasti mírně teplé v závislosti na nadmořské výšce. I v průběhu jednoho dne zde bývají dosti velké změny teploty i tlaku vzduchu. Převažují jihozápadní nebo jižní větry. Nejvyšší srážky bývají v červnu a v červenci, na podzim jsou zde časté mlhy, v zimě jsou v údolích časté inverze teploty. S nadmořskou výškou vzrůstá procento sněhových srážek i délka trvání sněhové pokrývky. Část, která patří k Ostravské pánvi, má všechny klimatické ukazatele, zejména teplotu, daleko příznivější.
      V souladu s nadmořskou výškou, s celkovou konfigurací terénu a dalšími íyzickogeografickými ukazateli je rozdílná i druhová skladba rostlin a živočichů, kteří se v povodí řeky Olzy vyskytují a žijí.
      Pestrý a bohatý život je v řece Olze, která, a to je podstatné, si do dnešních dnů zachovala poměrně vysoký stupeň čistoty. Potvrzuje to pestré druhové spektrum živočichů, ve více případech chráněných a jinde vzácných. Důležitým předpokladem jsou příznivé potravní poměry. Dostatek živin i světla podmiňují vysokou primární produkci rostlin. Potravní základnu říčního ekosystému navíc umocňují různé rostlinné zbytky, jako je spadané listí, tráva a tlející dřevo. Vzniká tak jemná hnědavá hmota, označovaná jako detrit. Ten je zpracováván nejnižšími formami typu baktérií a plísní, ale slouží za potravu i různým nižším živočichům jako např. larvám některých druhů chrostíků, pošvatkám, všežravým blešivcům, kteří pak slouží za potravu živočichům vyšším - rybám, obojživelníkům, ptákům i savcům.