Těšínské nej

městem v Polsku by byl Těšín, kdybychom legendu o jeho založení v roce 810 třemi syny polského knížete Leška III. Bolkem, Leškem a Těškem považovali za pravdivou.

na území Těšínského Slezska byla lokalita zvaná „Těšinisko“ (dnes Chtěbuz-Podobora, asi 5 km od Těšína), které bylo zničeno koncem 9. stol. a vůdčí roli převzalo tehdy hradisko na Zámeckém vrchu.

dochovanou v tak dobrém stavu, na území Slezska je románská rotunda sv. Mikuláše a Václava z 11. stol., která se nachází na Zámeckém vrchu v Těšíně.

se nachází v bule papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Waltera z 23. dubna 1155.

poslední obrany z 13. stol. se nachází na Zámeckém vrchu.

Piastovců na Horním Slezsku byla dynastie těšínských Piastovců, kteří zde panovali v létech 1290 až 1653. V 1. polovině 17. stol. patřili zřejmě k nejzadluženější knížecí rodině na Slezsku.

nově se rodícího polského státu byla Národní rada těšínského knížectví, která vznikla 19.10.1918 v Národním domě jako nadstranický orgán, reprezentující polský národ na Těšínském Slezsku.

byl Přemyslav I. Nošák vládnoucí v létech 1358-1410, který dělal od roku 1355 kariéru na dvoře českého krále a císaře Karla IV.

je madona s dítětem zhotovená z pískovce. Její objev na začátku 21. stol. pod 32 vstvami přemaleb vyvolal nemalou senzaci.

v Těšíně je zlatá keltská mince z 1. stol. př.n.l. Byla objevena v roce 1951 na Zámeckém vrchu a patří mezi tzv. mušlové mince, typické pro kulturu východních Keltů.

je halíř knížete Přemyslava I. Nošáka, vyražený před rokem 1384. Jediný exemplář, který známe, se nachází ve sbírce muzea v Bydgošti.

v Těšíně nevíme, kde se přesně nacházela. Nějakou dobu bylo sídlo konšelů na dnešním Divadelním náměstí.

ve městě byla a je ul. Hluboká nazývaná také v archiváliích Polská. Spojovala zámek s náměstím, byla hlavní komunikační a obchodní tepnou.

v Těšíně bylo nalezeno během archeologického výzkumu na ul. Široké.

se dochovaly v cechovní knize těšínských krejčích z 16. století.

nazývané „těšínky” se od 2. poloviny 16. stol. vyráběly v Těšíně. Sloužily k lovení ptáků, a proto se jim také říkalo „ptašničky”.

na území Těšína je tzv. starý židovský hřbitov, který se nachází na ul. Hažlaské.

v dějinách zažil Těšín v roce 1585, kdy na Slezsku zemřelo několik desítek tisíc osob a v samotném Těšíně 3 tisíce.

která se na jaře objevuje v těšínských lesích a také zahradách, se jmenuje hvězdnatec čemeřicový neboli těšínské kvítko (Hacquetia epipactis).

vznikla v létech 1697-1714 u kláštera a kostela bonifratrů. Dříve existoval jenom tzv. měšťanský špitál, který byl vlastně útulkem pro nemocné, chudé a staré obyvetele města.

v Polsku je kostel Ježíše v Těšíně, který vznikl v roce 1709 na základě altranštadtské dohody mezi švédským králem Karlem XII. a císařem Josefem I.

v životě Těšína v 18. stol. bylo uzavření tzv. těšínského míru v kvěnu roku 1779. Do města se sjeli představitelé sedmi evropských zemí, které měly zájem na uzavření míru mezi Rakouskem a Pruskem.

mezi občany dávného Těšína vzbuzoval kat. Těšín vlastnil hrdelní právo za těžké zločiny, které byly spáchány na jeho území a od konce středověku zaměstnával svého kata, kterého pronajímal za vysoký poplatek také jiným městům.

na území Těšínska byl Ondrášek. I když se pohyboval hlavně na stezkách a cestách v okolí Frýdku, v Těšíně se také občas objevil, aby bral a spravědlivě dělil.

zničil Těšín 5. května roku 1789. Shořelo prakticky celé město s výjimkou několika domů na předměstí, celkem 276 budov, mezi nimi i všechny veřejné budovy včetně radnice.

ve střední Evropě se nachází v Těšíně. Jeho zakladatelem byl v roce 1802 kněz Leopold Jan Šeršník, znamenitý jezuita, všestranný učenec a učitel.

Těšína plnil Alois Kaufmann, který se narodil ve Vidnavě v roce 1772, byl syndíkem a starostou města od roku 1814 až do své smrti v roce 1847.

– těmito slovy by se dalo popsat kroj z Těšína a jeho okolí, který se dochoval v podobě nejstarších akvarel ze začátku 19. stol. v brněnském muzeu.

a velké množství zlatnických dílen jsou spojené s těšínským a jablunkovským krojem. Bohatí sedláci již ve 2. polovině 18. stol. doplňovali svoje sváteční oblečení stříbrnými šperky: knoflíky, pasy, řetízky a háčky.

v Těšíně a jedna z největších v Monarchii patřila od roku 1806 rodině Prochasků. Původně působila na ul. Stromé.

v Těšíně bylo spojeno s II. Slezskou průmyslovou a zemědělskou výstavou, která se zde konala v roce 1880. Během ní byla poprvé použita elektrická energie k osvětlení výstavních pavilonů.

se vyrábělo v těšínské mlekárně a s názvem Teebutter putovalo na císařský stůl a do vídeňských obchodů.

byl v Těšíně čtyřikrát, a to v létech 1851, 1880, 1890 a 1906. Během své poslední návštěvy v roce 1906 se zúčastnil slavnostního otevření nového sídla Obvodního soudu a zasedacího sálu Městské rady.

v Těšíně vzkvétal před 1. světovou válkou. Ve městě, ve kterém žilo tehdy kolem 16 tisíc obyvatel, působilo 179 různých, Krajskou vládou v Opavě registrovaných, sdružení a spolků: německých, polských, českých, židovských a také jeden maďarský.

a nejkratší dobu fungující tramvajové spojení v Rakousko-uherské monarchii se nacházelo v Těšíně. Poprvé se tramvaje objevily na těšínských ulicích v únoru roku 1911.

v Těšíně před 1. světovou válkou byla továrna na ohýbaný nábytek Jakuba a Josefa Kohnů.

na začátku 20. století byla budova divadla.

v Těšíně je pivovar. Byl založen roku 1653 na Zámeckém vrchu. Dnešní podobu dostal v roce 1846 a i v současnosti vyrábí pivo.

je Těšín. I když zde žije v obou jeho částech jenom kolem 63 tis. obyvatel a obě města leží na rozloze 62 km², s humorem se zde říká, že město bylo rozděleno hranicí, poněvadž se nevešlo do jednoho státu.

byl Bruno Konczakowský (1881-1959), syn obchodníka s železem. Během studií ve Vídni se začal zajímat o historické a umělecké památky, hlavně pak o zbraně.

příjmu těšínských měšťanů a města jako celku byla celá staletí výroba a prodej alkoholu, především piva a vína. V 2. polovině 15. stol. měšťané získali od těšínských knížat výhradní právo prodeje těchto nápojů na území města a vedlejších vesnic do vzdálenosti jedné míle.

které kvetou v Těšíně brzy z jara jsou magnólie. Z bezmála 125 druhů těchto stromů rostou v Těšíně čtyři.

neboť takový název má tradiční těšínské pečivo, můžeme ochutnat o Velikonocích. A co se skrývá pod tímto pojmem? Kynuté těsto ve tvaru malého bochníku s uzenou šunkou nebo salámem uvnitř.

v Těšíně přinášelo, podle všeobecného mínění, podloubí domů na rohu ulic Hluboká a Olšaka. Smůla provázela hlavně studenty, např. před zkouškami.

v Těšíně je štrúdl původem z Vídně, který se plní jablky (někdy tvarohem nebo mákem). Servíruje se teplý, nebo studený, se šlehačkou a zmrzlinou nebo jenom posypaný moučkovým cukrem.